Paperblanks diář 18měsíční 2023-2024 Pear Garden mini horizontální DE9484-5

• Akademický 18měsíční diář Paperblanks s kalendářem od července 2023 do prosince 2024.
• Kolekce Peking Opera Embroidery inspirovaná kostýmem čínské opery.
• Tvrdé desky.
• Šitá vazba s ručně slepovaným krytem.
• Silné listy z ekologicky vyráběného papíru.
• Zadní kapsa pro papíry, dokumenty, vizitky.
• Dvě hedvábné záložky pro snadné nalezení správné stránky.
• Vkládací mini adresář.

Užitečné stránky navíc

• Týdenní a měsíční plánovač pro rok 2024.
• Mezinárodní svátky pro rok 2024.
• Užitečná telefonní čísla a internetové stránky.
• Mezinárodní předvolby a čísla tísňových linek.
• Tabulka velikostí oblečení, převodů míry a teploty.
• Mapa světových časových pásem.
• Stránka pro časové plánování.
• Roční plánovač pro rok 2025.
• Mezinárodní svátky pro rok 2025.
• Vyjímatelný sešitek s adresářem.
• Přehled narozenin, důležitých událostí.
• Linkované stránky pro poznámky.

Vlastnosti diáře:

• Typ diáře: týdenní kalendář na 18 měsíců.
• Vnitřní formát diáře: horizontální (dny jsou seřazeny do řádků).
• Velikost diáře: mini.
• Rozměry diáře: 95 x 140 mm.
• Počet stran: 208.
• Gramáž papíru 80 gsm.

Akademické diáře Paperblanks

Učitelům, studentům, žákům, ale třeba i trenérům nezačíná důležité období lednem, nýbrž zářím. A je pro ně nezbytné, aby mohli celý školní rok či sportovní sezónu plánovat pohodlně v jednom diáři. Proto přišla společnost Paperblanks s unikátními osmnáctiměsíčními (akademickými, školními) diáři, které nabízí přesně to, co potřebujete. Kalendář začíná již v půli roku a pokračuje až do prosince roku následujícího.

Tyto diáře vám poskytují přehledný způsob, jak si plánovat celý školní rok či jiné období, které nekončí spolu s rokem, ale pokračuje dál. Nemusíte nic přepisovat, nemusíte nosit dva diáře. To, spolu s originálními vazbami Paperblanks, činí ze školních diářů Paperblanks váš dokonalý doplněk.

Učedníci hruškové zahrady

Originální dílo: kostým čínské opery
Éra: konec 19. století
Region: Čína

Během dynastie Tang (618 - 907) založil císař Taizong operní školu s názvem Liyuan (Hrušková zahrada). Čínská opera dosáhla svého vrcholu pod dvorem Qing (1644 - 1911) a dala vzniknoout tomu, co je dnes známé jako Pekingská opera. V kolekci Peking Opera Embroidery je reprodukován kus krásně vyšívané operní sukně z tehdejší doby.
Když člověk pomyslí na operu, na mysl mu obvykle vytane Itálie, rodiště slavných inscenací jako La Bohème, Rigoletto, Tosca nebo Lazebník sevillský. Ale jednou z nejstarších verzí této dramatické umělecké tradice je ve skutečnosti čínská opera, jejíž kořeny sahají až do nejstarších období starověké Číny.

Čínská opera začala tím, že divadelníci vyprávěli zjednodušené lidové příběhy, ale v době dynastie Tang (618 - 907) dosáhla takových kulturních výšin, že císař Taizong založil oficiální operní školu. Akademie byla známá pod poetickým názvem Liyuan (Hrušková zahrada) a od té doby byli umělci čínské opery označováni jako "učedníci hruškové zahrady".

18. a 19. století bylo svědkem vrcholu čínského dramatu. Pod patronací dvora Čching (1644 - 1911) operní představení zaplnila "Zakázané město" a dala vzniknout tomu, čemu se říká Pekingská opera. Forma byla nejpozoruhodnější pro své zdrženlivé použití rekvizit a kulis, které sloužily ke zdůraznění přehnaných gest, pohybu, make-upu a kostýmů herců.

V počátcích Pekingské opery hráli všechny role muži, dokonce i ženské postavy (známé jako "Danovské" role). Kostýmy byly používány k odrážení identity a osobnosti postav a byly často používány jako náhrada za rekvizity. Pro kolekci Peking Opera Embroidery použila společnost Paperblanks kus krásně vyšívané mužské operní sukně.

Pekingská opera zůstává nejznámějším typem čínské opery, protože představuje prolínání různých regionálních stylů. Ve 20. století začala být známá jako "národní divadlo" Číny, až do prudkého úpadku na přelomu století po boxerském povstání, během kterého byla velká divadla hlavního města spálena do základů a opera, která byla hlavní formou zábavy pro městské i venkovské obyvatele, ustoupila během následujících let politických a kulturních otřesů do pozadí.

Do 21. století zbylo na seznamu nehmotného kulturního dědictví země pouze 162 identifikovatelných forem čínské opery, oproti více než 350 v roce 1957. Tuto tradici nadále udržuje starší generace, operní nahrávky živého vystoupení nejsou k dispozici. Reprodukcí tohoto jemného a barevně vyšívaného kusu operního kostýmu společnost Paperblanks doufá, že se podělí o kus bohaté historie pekingské oepry a pomůže vyprávět o roli, kterou čínští skladatelé a umělci sehráli ve vývoji opery, jak ji známe dnes.